Tenshin Shoden Katori Shinto-ryu (天真正伝香取神道流) je typickým příkladem koryu bujutsu a řadí se k nejstarším školám v japonské válečné historii. Tenshin Shoden Katori Shinto-ryu založil Iizasa Ienao, který se narodil ve vesnici Iizasa (součastným jménem Takomachi, prefektura Chiba) v roce 1387 blízko chrámu Katori (v současnosti Sawara City, prefektura Chiba). Historické zdroje poukazují, že škola (ryu) jako taková byla založena roku 1447, ale jiné zdroje výzkumu poukazují na rok 1480, který je historicky přesnější.

Tenshin Shoden Katori Shinto-ryu je komplexní bojový systém. To znamená, že na rozdíl od moderního systému jako je Kendo, které se zaměřuje na specifickou oblast výuky, je TSKSR tvořeno širokým spektrem bojový dovedností.

Hlavní důraz škola klade na kenjutsu (techniky meče). Mimo šermu kenjutsu se ve škole vyučuje také zacházení s dalšími zbraněmi jako bojutsu - boj holí, naginatajutsu - boj halapartnou, sojutsu - boj kopím. Široká škála zbraní je vyučována jako součást učebních osnov, ale meč zůstává jako hlavní zbraň.

Tak, jako ve většině starých škol (koryu), taky v TSKSR se bojové metody či techniky předávají pomocí kata, předem domluvených forem či chcete-li šablon. Všechny kata v Katori Shinto-ryu jsou kumitachi kata (cvičení ve dvojici), jedinou výjimkou je iai jutsu. Většina těchto kata je dlouhá, v rychlém sledu po sobě se střídá útok s obranou a následným protiútokem atd.

Délka kata v TSKSR byla volena záměrně, aby ochránila studenty před uzavřením se do jedno-krokových technik. Krátké kata jsou typické pro mnoho škol, které vznikaly během mírového období Edo a jejich účelem bylo připravovat válečníky spíše k soubojům jeden proti jednomu než do bitvy. Je nutné si uvědomit, že válečníci měli na sobě brnění, nebo jeho části, a že jeden sek nemusel soupeře vyřadit z boje (mohl se vašemu útoku vyhnout a zaútočit znova). Délka kata také připravovala válečníky na dlouho trvající bitvy, kde se chodilo, běhalo, stavělo opevnění a válčilo v brněních po mnoho dnů, prakticky bez odpočinku.

Úlohy v kata jsou rozděleny na kiri komi (v případě bojutsu uchi komi) - žák, "vítěz", který se učí ovládat právě studovanou zbraň, a uke dachi - příjemce, učitel, "poražený", který "řídí" právě cvičenou kata. Úlohu uke dachi by měl provádět pokročilejší cvičenec, protože jeho rolí je "vytváření suki" (odkrývání se), vedení svého soupeře k útoku a útočení na odkryté části partnera. Oba se přitom učí, kde vznikají "slabá místa" a jak je nejlépe využít - sasoi waza - techniky vábení, lákání.

Útoky v Katori Shinto-ryu jsou vedeny na slabiny v brnění a jiná nechráněná místa. Především na krk, boky, podpaždí, vnitřní strany zápěstí, ohbí lokte, podkolení a genitálie a další místa, která z důvodu pohyblivosti válečníků v brnění nebyla dostatečně chráněná.

Šermíře z TSKSR lze velmi snadno rozeznat podle několika typických prvků. Opravdu specifickým sekem pro tuto školu je maki uchi men, kdy se mečem napřahujeme nad levé rameno či spíše sode (chránič ramene), tento způsob nápřahu má na svědomí právě brnění a hlavně kabuto - přilba a její ozdobné prvky na ní. I dráha ostatních seků je vedena s ohledem na tuto skutečnost. Držení meče v pozici skoro vodorovné, takto postavený meč se hůře odráží či odchyluje. Jiné školy drží meč tak že kissaki - špička je na úrovní krku a meč míří do obličeje, nebo do oka. Držení meče v jodan no kamae (horní postoj) tak, že levá ruka je na čele, a to z důvodů co nejmenšího odkrytí. Kontrola zasunutého meče v saja (pochva) dvěma prsty, palcem a ukazovákem ve vzájemné opozici na bočních stránach tsuba (záštity).